Revma a stravovací návyky

Revma a stravovací návyky
Revma a stravovací návyky

Když nás trápí klasické revma, neboli různé nepříjemné bolesti spojené s klouby, tak bychom se na začátku měli pořádně podívat na náš jídelníček. I relativně nevelké změny často dokážou výrazně zlepšit zdravotní stav a zastavit rozvoj bolestivého onemocnění. Léčit revma tak bude nejen lékař, ale i obranné schopnosti našeho vlastního těla.

Na začátku je nutno zmínit, že revma je lehce zavádějící název. Ve skutečnosti se pod tímto jménem skrývá dosti velká skupina různých onemocnění, která mají také rozdílný způsob léčby. Informace o tom, jak bychom mohli léčit revma i změnou každodenního menu se proto týkají jen revmatoidních artritid neboli různých zánětů, které postihují naše nebohé klouby.

Úprava jídelníčku určitě potěší všechny vegetariány a lidi, kteří milují ovoce a zeleninu. Ty jsou skvělým zdrojem antioxidantů, likvidujících volné radikály, které mohou vyvolat a rozvinout bolestivý zánět. Zpomalují stárnutí a mohou přibrzdit nebo zastavit různé degenerativní změny kloubů. Důležitou roli odehrává také vláknina, která zvyšuje produkci protizánětlivých interleukinů. Navíc omezuje vstřebávání tuků a tím chrání naše tělo před nadváhou nebo obezitou. A každému je asi jasné, že menší váha našim kloubům rozhodně prospěje.

Nadšení budou asi i různí „rybožrouti.“ Vědecké průzkumy dokazují, že zvýšená konzumace tučnějších mořských ryb (a také některých sladkovodních) nejenže omezí riziko vzniku revmatu, ale dokáže i zmírňovat či odstraňovat bolesti kloubů. Je to hlavně díky působení starých dobrých omega-3 kyselin a vitamínů D a E. Aby se efekt projevil, musíme zařadit rybí maso do jídelníčku ne více nž dvakrát až třikrát týdně.Důvodem je kontaminace většiny ryb rtutí a podle místa výskytu jinými těžkými kovy ( a to nemluvě o dalších kontaminantech - mikroplasty atd...). Pokud má někdo problém s jeho chutí či vůní, měl  by se alespoň zaměřit na konzumaci salátů politých kvalitními oleji nebo na různé druhy ořechů. 

 

Nezapomínejme také na pravidelný přísun bílkovin.  Libové, pokud možno vařené maso obden a také častá konzumace luštěnin nám určitě neuškodí. K tomu bychom měli denně jíst jogurt nebo popíjet kefír či podmáslí. Také by se v naší lednici měl zabydlet nějaký kvalitní, spíše nízkotučný (ale ne úplně odtučněný), tvaroh.  Díky těmto potravinám bude mít tělo dostatečné množství bílkovin, které jsou potřebné jako stavební materiál pro naše svalstvo, kosti a klouby. Navíc mu přidáme i nemálo vitamínu B, který má protizánětlivé účinky.

Každodenní menu by také mělo být obohaceno o koření s protizánětlivými účinky, jako je například zázvor, kurkuma, anýz nebo hřebíček (případně jako kořenící směs užíváme kari). Také bychom měli mít často po ruce cibuli, pórek a česnek, jejichž silice též působí protizánětlivě. No a nesmíme zapomínat také na pravidelný přísun kolagenu, který je obsažen v různých huspeninách, sulcích či želatinách. Tato bílkovina je důležitá nejen pro naše klouby, ale také pro pokožku, u které stanoví sedmdesát procent její hmotnosti.

Na a na konci je bohužel nutno se zmínit i o těch smutnějších věcech. Podívejme se na seznam jídel, kterým bychom se při revmatických problémech měli raději vyhýbat. Nepříliš vhodná jsou tučná masa, vnitřnosti (hovězí a vepřové), uzeniny, různé paštičky a jiné masové výrobky. Bohužel na nepovolovaný seznam patří i sýry a mléčné výrobky s vyšším množstvím tuku. Obsahují více omega-6 kyselin, které blokují kyseliny omega-3 a vyvolávají záněty. Ze stejných důvodů bychom si měli dávat pozor také na slunečnicový, sojový a kukuřičný olej. Musíme omezit solení, které urychluje vylučování vápníku z organismu. Z tohoto důvodu jsou nevhodné také skoro všechny polotovary a jídla typu fast food. Silná káva, čaj a mimo jiné alkohol, zase mohou omezit schopnost našeho těla vápník přijímat. Nepříliš vhodný je také špenát spolu se šťovíkem a rebarborou, neboť obsahují vysoké množství kyseliny šťavelové. Někteří lidé by si měli také dávat pozor na produkty obsahující gluten, ale zde je to problém individuálních alergických reakcí, které nejpřesněji  určí lékař.

 

Zdroj:

http://www.prostezdravi.cz